Zásady péče o koně

Koně jsou citlivá zvířata, se schopností vytvářet si hluboké vztahy s lidmi. K tomu však potřebují dostatek času, a ze strany člověka dostatek trpělivosti a pravidelné péče. Jsou to od své přirozenosti také zvířata plachá, jejich hlavní obranou je útěk. Nejbezpečněji se cítí ve stádě, nebo ve společnosti někoho, komu důvěřují. Tak jako i ve stádě panují jasná pravidla, kdy se ostatní koně řídí pokyny vůdce stáda, tak i ve vztahu člověka a koně je vždy jeden nadřízený druhému. Ten, kdo pečuje o koně, ale také každý jezdec, na sebe bere úlohu vůdce stáda, který má dostatečnou autoritu a důvěru koně, kůň by se měl podřídit. Proto každý, kdo přichází do kontaktu s koněm, musí respektovat následující zásady:

• Kůň je na vaší péči přímo závislý a proto
• mu musíte denně zajistit trvalý přístup k vodě
• potřebuje zajistit dostatek kvalitní a pravidelné stravy podle jeho potřeb
• musíte denně sledovat jeho zdravotní stav (oči, nozdry, nohy, různá zranění, změny v chování, atd.)
• zajistit čistou podestýlku ve stáji
• zajistit bezpečnost koně ve stáji i na výběhu (odstranit ostré předměty, provazy do kterých by se mohl zamotat, atd.)
• Kůň má velice dobrou paměť a proto
• se naučí dobrým věcem stejně jako špatným. Koně musíme tedy důsledně vést k učení dobrých věcí, a důrazně (a přitom s citem) v něm potlačovat chování špatné
• kůň si velice dobře pamatuje lidi, kteří se o něho starají, pozná jejich hlas a ví, co si k nim může dovolit
• ten, kdo o koně pečuje (nebo jezdec na koni), musí přesně vědět, co po něm chtějí, jedině tak mu mohou dát jasné pokyny, kterým kůň dobře porozumí. Teprve pak má také případné potrestání/pochvala koně smysl
• Kůň má na rozdíl od člověka velice dobře vyvinuté smysly a proto
• v blízkosti koní nikdy nekřičíme a nejsme zbytečně hluční
• v komunikaci s koněm používáme slabší hlasové pobídky
• je čich jedním z prvních smyslů, kterým pozná známého člověka, proto je dobré před jakoukoliv prací s koněm s ním nejdříve navázat kontakt
• na rozdíl od člověka má široké zorné pole, snadno ho vyleká předmět, který jezdec při svém pohledu přímo před sebe nevidí
• kůň nemůže při skoku sledovat překážku přímo pod sebou , v tomto okamžiku se spoléhá pouze na jezdcovo vedení
• kůň nevidí ani přímo za sebe, proto se k němu bez oslovení odzadu nepřibližujeme